MANIPULÁTOR…slovo skloňované ve všech pádech, zejména když mluvíme o partnerských vztazích. A většinou si pod ním představíme někoho, kdo je velice dominantní a prosazuje se na úkor partnera (už méně se mluví o tom, že to ten druhý dovolí a často je v roli oběti na podvědomé úrovni velice spokojený-á, ale to tentokrát nechme stranou).

Jenže s manipulací se setkáváme nejen v partnerství (pokud se tomu v tomto případě dá tak říkat 😊), ale velmi často i v rodinných vztazích, nebo v práci.

Nedávno jsem s klientkou-manažerkou řešila situaci, kdy měla dát negativní zpětnou vazbu svému týmu, který selhal v mírně zátěžové situaci. Řekly jsme si, jak na profesionální a konstruktivní zpětnou vazbu, která nikoho neponižuje, ale vede ke změně, či nápravě daného stavu. A pak jsme se pustily do psychické přípravy. Měla totiž strach ze svých podřízených.

Víc než to, že její tým nefunguje, jak má, ji děsila představa, že ji podřízení nebudou mít rádi. Zejména jedna z nich, která, jak se ukázalo, mistrně pracuje s pocitem viny…což je čistokrevná manipulace, ovšem v podání, které nevnímáme jako typické. Profesionální oběť, která dá kuňkavým hláskem každému na výběr, jestli jí ve všem vyhoví, nebo se bude cítit velmi provinile. Chudinka, která velmi dobře vycítí, u koho to zabere. Například u manažerky, jejíž milovaná babička ji pocitem viny z pozice oběti ovládala celý její život.

Cílem naší spolupráce není měnit ty druhé. Ostatně manipulátor neví, že manipuluje (a zkuste mu/jí to říct… :-D). Pracujeme na tom, aby si klientka uvědomovala, když se to děje a nepodléhala nutkání vyhovět s cílem vyhnout se pocitu viny. Aby svá rozhodnutí zakládala na vědomém přístupu k sobě samé i druhým, v souladu s cíli vlastními i těmi firemními, pokud hovoříme o komunikaci v práci. A aby se dokázala přistihnout a ocenit vždy, když se jí to daří.