CAUSA MAMÁNEK

Seriál na pokračování…skoro furt bez sexu...

…je to jako bomba, která nepřestává vybuchovat…

Tuhle hlášku použila Carrie v úplně jiném kontextu, nicméně tak nějak se zrovna teď cítím. Už jsem vám objasnila, proč jsem se vlastně rozvedla? Bylo to asi takto – když jsem poznala svého exmanžela, ještě jsem netušila jak věci, život a náš mozek fungují a měla jsem krédo „hlavně nechci žádného mamánka“. No tak jsem si vzala jejich krále. A pochopitelně je tu jistá kompatibilita mezi vycepovanou nemilovanou dcerou, která vyrůstala v tom, že si lásku musí zasloužit a tímhle…to je život, milé děti.

Mamánků se ve volné přírodě pohybuje celá řada. Ale nemyslete si, že je to vždy takový ten typ, který denně toká s maminkou na telefonu, nebo s ní rovnou zůstane po celý svůj život. Některé z nich pouhým okem nerozlišíte od chlapa, přísahám!!! Ale jedno mají společné – nikdy nedospěli.

A v případě toho mého se to projevovalo a stále projevuje finanční (i jinou, ale o tom zas příště) závislostí a prapodivným zacházením s penězi (podezírám ho, že žije v tom, že skutečné peníze mají všichni kolem a on jediný furt hraje s papírkama z Monopolů).

Příklad (a další budou následovat, to mi věřte). Děti mi vycvrlikaly, že tatínek je už rok a půl (tedy od rozvodu) připojený na naši O2 TV. Aniž by mi o tom cokoliv řekl, pochopitelně. Balíček služeb objednával on, když s námi ještě bydlel, ale nyní ho užívám a platím já. Šla jsem se tedy do O2 zeptat, zda to šlo nějak přeregistrovat, abych mohla rozhodovat o tom, co a komu platím. A dozvěděla jsem se, že mamánek to registroval na své jméno, ale s mým telefonním číslem, takže kdybych to prostě přestala platit a pořídila nový balíček, tak přijdu o telefonní číslo, se kterým žiju mnohem déle, než jsem žila s mamánkem. Jedinou možností údajně je přijít s mamánkem a službu oficálně převést na mě. Ale musela bych doplatit modem a ten telefon, který jsme dali před pár lety společně dceři k narozeninám a o kterém jsem netušila, že ho splácím. Sama.

Jakékoliv poučky, jak jsem blbá a měla jsem si to srovnat už dávno, si nechte. To já sakra vím. A chystám větší akci. Držte mi palce, na tohle bych fakt potřebovala trpaslíčky. A advokáty. Díky! 😊

PS: Na Netflix je připíchlý přes mámu a přes píchání má ještě jinou službu, to už si nepamatuju jakou, ale za plátcem vždy hledej ženu! 😀

Proč mi tohle dělá!?

Jedna z nejčastějších vět, kterou na začátku našeho setkávání slýchávám od klientů: Proč mi tohle dělá!? Odpověď se nabízí, ale většinou to není to, co bychom chtěli slyšet.

„PROTOŽE MŮŽE.“

Zkrátka a dobře je to o našich vlastních hranicích a o tom, co ostatním dovolíme.

„Je normální, aby mi manžel prohledával kabelku?“

„Je pro VÁS v pořádku, aby VÁM manžel prohledával kabelku?“

Skutečně není náhoda, že jiná (již dlouho) dospělá žena, která běžně vypouští z úst věty jako „To by mi Pepa (rozuměj manžel) nikdy nedovolil.“, neustále řeší problémy s dospívajícími dětmi, které už nevědí, co by provedly, aby maminka konečně jednou obrazně řečeno bouchla do stolu a řekla dost. A to „obrazně řečeno“ zdůrazňuji, protože vždycky se to dá udělat citlivě a přiměřeně, ale pořádná nas...nost je v tomto případě velmi zdravá emoce vysílající jednoznačné poselství.

A ano, někdy nás může šikanovat i šéf, kterého jsme si nevybrali a nemáme možnost to přímo ovlivnit, ale vždycky máme možnost vymezit se tím, že odejdeme. Třeba. A věřte nevěřte, často se to začne měnit už v okamžiku, kdy se rozhodneme, že takto už dál ne a jen začneme spřádat plány, jak z toho ven.  I na tom můžeme pracovat spolu. A buďte si jistí, že vás „čapnu“ a upozorním, až se Vaše rétorika (a tedy i vaše myšlení a Váš život) začnou měnit! 😊

Manipulátor... jak ho neznáte

MANIPULÁTOR…slovo skloňované ve všech pádech, zejména když mluvíme o partnerských vztazích. A většinou si pod ním představíme někoho, kdo je velice dominantní a prosazuje se na úkor partnera (už méně se mluví o tom, že to ten druhý dovolí a často je v roli oběti na podvědomé úrovni velice spokojený-á, ale to tentokrát nechme stranou).

Jenže s manipulací se setkáváme nejen v partnerství (pokud se tomu v tomto případě dá tak říkat 😊), ale velmi často i v rodinných vztazích, nebo v práci.

Nedávno jsem s klientkou-manažerkou řešila situaci, kdy měla dát negativní zpětnou vazbu svému týmu, který selhal v mírně zátěžové situaci. Řekly jsme si, jak na profesionální a konstruktivní zpětnou vazbu, která nikoho neponižuje, ale vede ke změně, či nápravě daného stavu. A pak jsme se pustily do psychické přípravy. Měla totiž strach ze svých podřízených.

Víc než to, že její tým nefunguje, jak má, ji děsila představa, že ji podřízení nebudou mít rádi. Zejména jedna z nich, která, jak se ukázalo, mistrně pracuje s pocitem viny…což je čistokrevná manipulace, ovšem v podání, které nevnímáme jako typické. Profesionální oběť, která dá kuňkavým hláskem každému na výběr, jestli jí ve všem vyhoví, nebo se bude cítit velmi provinile. Chudinka, která velmi dobře vycítí, u koho to zabere. Například u manažerky, jejíž milovaná babička ji pocitem viny z pozice oběti ovládala celý její život.

Cílem naší spolupráce není měnit ty druhé. Ostatně manipulátor neví, že manipuluje (a zkuste mu/jí to říct… :-D). Pracujeme na tom, aby si klientka uvědomovala, když se to děje a nepodléhala nutkání vyhovět s cílem vyhnout se pocitu viny. Aby svá rozhodnutí zakládala na vědomém přístupu k sobě samé i druhým, v souladu s cíli vlastními i těmi firemními, pokud hovoříme o komunikaci v práci. A aby se dokázala přistihnout a ocenit vždy, když se jí to daří.