Dílky, které lze poskládat

Život je jako podlaha, chodíme po ní, běháme, tančíme a během našeho žití se učíme rozpoznávat a zvykat na různé druhy povrchů od parket, trávy, až po kluzkou podlahu, po které můžeme i nečekaně sklouznout. Palci cítíme každou nerovnost, třísku a každý podivný záhyb. Stejně jako ve vztahu se setkáváme s názory a preferencemi, které nám nejsou vlastní. Ale zvyknout si a naučit se respektovat tyto osobnostní rozdíly může nejen vztah posílit ale i otevřít prostor pro spolupráci. Podívejme se na pár příkladů, jak můžeme použít podlahu jako metaforu pro partnerství.

1.        Otevřená komunikace

Lišty nebo podložky jsou klíčové pro stabilitu a pevnost každého povrchu v domácnosti. Ve vztahu tuto funkci plní komunikace. Sedněte si s partnerem a zahajte otevřenou konverzaci, ale napřed ho ujistěte, že jeho názory jsou vámi respektovány. Bez komunikace by se vztah stejně jako podlaha, mohl rozpadnout. Proto aktivně partnera naslouchejte a snažte se najít propojení mezi vámi a jím. Mluvte o tom, co vám vadí, co vás těší, a poslouchejte nejen slova, ale i emoce. Možná má nějaké obavy. 

2.        Přijměte rozmanitost

Každá parketa má své místo a význam. Někde je delší, někde kratší, ale dohromady se doplňují. Je důležité respektovat a uznávat partnerův odlišný pohled na věc, i když s ním nemusíte nutně souhlasit. Přijměte rozmanitost svého partnera a pojměte to jako příležitost k osobnímu růstu a možností se něco přiučit. Není potřeba, abyste oba měli totožné postoje – ve skutečnosti odlišné perspektivy mohou přinést nový a zajímavý pohled na svět.

3.        Vyhýbejte se konfrontaci

Některé názory mohou být hluboce zakořeněny v hodnotách nebo životních zkušenostech. Pokud se dostanete do konfliktu, buďte trpěliví a snažte se hledat původ a odkud problém skutečně pramení. Respektujte své i partnerovi hranice a buďte ochotní pracovat na společném porozumění.

4.        Hledání společných cílů

Stejně jako při pokládání korkové podlahy je nutné mít jasný cíl, i tedy ve vztahu je důležité mít společný záměr. Naleznete-li společné cíle a hodnoty, může to posílit váš vztah a poskytnout pevnou půdu pod nohama. Zaměřte se na to, co vás spojuje, a pracujte na dosažení společných přání. Tímto způsobem se odlišné názory stávají součástí širšího obrazu a můžete lépe pochopit, jakým směrem se ubíráte.

5.        Učte se z rozdílů

I podlaha může být složena z různých druhý. Povrch může být laminátový, korkový či vinylový s vlastní barvou, vzorem i texturou. Podobně i vy a váš partner můžete mít odlišní. Je klíčové respektovat jiný styl myšlení a vnímat ho jako obohacení. Může to být příležitost k osobnímu učení, růstu a možnosti se naučit něco nového a objevit způsob porozumění, které změní dynamiku vztahu, stejně jako různé druhy dřeva mohou vytvořit v prostoru zcela jinou atmosféru.

Řešení vašich odlišností vyžaduje určitou pružnost, trpělivost a umění naslouchat. Když dokážete tyto klíčové prvky společně poskládat jako zámkovku, tak podobně jako v rekonstrukci domu dosáhnete spolupráce a otevřenosti k novým způsobům myšlení. Nakonec je to tato nezdolnost, která posiluje vztahy a spojuje lásku s porozuměním.

Co si potemnělo

Když vstupujeme do vztahu chceme mít po svém boku partnera plného lásky, porozumění a očekáváme od něho určitý respekt. Bohužel ale na začátcích býváme často zaslepení růžovými brýlemi a každé partnerovo přešlápnutí vůči nám opomíjíme. Ve skutečnosti se mnoho násilnických lidí v raných fázích projevují jako ideální partneři. Projevují vůči nám ze začátku určitou sympatii, lásku, něhu. Udělají cokoliv jen aby nám zamotali hlavu.

Víte kam tím míříme? 

Přestože je každý vztah jiný a domácí násilí nevypadá vždy stejně. Tak na první pohled je každý vztah obyčejný, plný slibů a očekávání. Vypadá to, že máte vše po čem jste kdy toužili. Partnera, domov a rodinu.  Avšak i v těch nejtišších zákoutí vašeho života se může skrývat hrůza, která vás pomalu, ale jistě zničí. Partner se zdá zdánlivě vtipný, milý a přitažlivý, ale skrývá temnotu uvnitř sebe. Jeho sebejistota se dnem za dnem mění ve zlobu a každodenní maličkosti se proměňují na hnilobu, která se dere urputně na povrch. Když se podíváte do zrcadla už nevidíte tu zářící osobu, nyní se ocitáte uvězněni ve strachu.

Doposud každý den začínal vycházejícím sluncem, ale nyní končí nepředvídatelným chaosem. Výčitky a slova plná nenávisti rezonují domem. Zvuky ran se otřásají ve vzduchu a mysl plná strachu a bezmoci se stali vaším denním chlebem. A tak přišla ta chvíle. Ta chvíle, kdy se nepředvídatelné stalo hmatatelnou bolestí. Vidíte, že během bezvýznamné hádky se v partnerově očích něco změnilo. Něco potemnělo. Jeho pohled se mění v zuřivé zvíře, které odhodlaně převrací váš život naruby. Bezmoc, odříznuti od reality, jako by váš život nebyl tím vaším.

Následuje období ticha. Ticho v bytě, ticho v hlavě i ve vaší duši. Cítíte se ztraceni ve stínech toho, co kdysi jste nazývali láskyplným vztahem. Každá špetka radosti byla utlumena, každá radost zaštítěna strachem o přežití. Chodíte po špičkách jen ať nevzbudíte pozornost a rázem se stáváte jen návštěvníkem ve svém vlastním domově.

Je důležité si být vědomi varovných signálů, které mohou naznačovat, že váš vztah sklouzává v boj na život a na smrt. 

Požádat o pomoc neznamená slabost, ale odvahu čelit nebezpečí. Pomoc může být prvním krokem ke svobodě. Přátelé, rodina nebo organizace jsou zde, aby poskytli podporu a ukázali cestu k bezpečnému domovu. Bez odsouzení mohou ti, kteří nabízejí pomoc, být klíčovými průvodci na cestě k uzdravení.

Slova „Potřebuji pomoc“ nejsou jen prosté fráze, jsou klíčem k překonání utrpení a nalezení světla na konci tunelu. Každý kdo se odváží tuto výzvu přijmout, dává šanci novým začátkům, kde láska, respekt, pocit klidu mají své místo. Nebojte se požádat o pomoc.

Ženská mysl touží po svobodě

V srdci rušných měst, v místech, kde se rozpínají betonové budovy, kde větve šumí ve větru a kde zní zvuky neohlušujících aut, žijí bytosti, které každý den vzdorují všem životním bouřím s pohledem plným odhodlání a srdcem, které nese tíhu mnoho nezdarů, odmítnutí, radosti i smíchu. Vybudovaly svá království na pilířích nezávislosti a nezlomné síly.

Jsme to my… ženy.

Nebojíme se postavit tváří v tvář výzvám a překonat je s grácií a nezlomnou sílou. My ženy máme tendenci tvořit nové cesty a odvážně po nich kráčet s vírou možných změn či zlepšení. Od mala jsme totiž učeny, že vše musíme zvládnou samy. Pokud nebudeme silné, nepřežijeme. Naše mládí bylo jako škola nekonečných lekcí, a přitom nás nikdo nenaučil slabosti a křehkosti. Krůček po krůčku jsme se učily, jak budovat svůj vlastní trůn, svůj hlas, svou osobnost. Jak získat vzdělání, jak budovat kariéru a jak získat pozornost společnosti za náš odvedený výkon. Vlila se nám do žil touha po úspěchu.

V průběhu let své postavení a uznání získáváme, ale za jakou cenu? V každém našem kousku těla se hromadí neustálé napětí. Vibruje a spaluje. Tenhle nekončící boj, kdy se musíme neustále rvát, abychom si udržely své místo na vrcholu. V naší mysli neexistuje klid. Na bedrech cítíme neustálý tlak z dokazování své hodnoty, až ignorujeme že se stal nedílnou součástí našich životů. 

Být ženou často znamená hrát několik rolí současně – být matka, manželka, kariéristka či přítelkyně, sestra a kamarádka. Jsme hazardérky s časem, kdy se snažíme udržet rovnováhu mezi prací, rodinou a osobním rozvojem. Naše dny jsou perfektně naplánované, náš život je přeplněná šachovnice, ale stále máme pocit, že toho nečiníme dost. 

Zatímco stavíme trůn, ztrácíme spojení se světem. Náš život je naplněn úspěchy, ale chybí v něm schopnost naslouchat s láskou, vnímat s porozuměním a poskytnout vřelou náruč tam, kde je potřeba. Odcizujeme se a dokonalost jen předstíráme. Zapomněly jsme, jak tančit s větrem, jak zpomalit, jak vnímat přítomný okamžik.

A tak končí příběh nás žen, co jsme uvězněné v kolotoči mužské energie. Naše cesta je poseta vzestupy a pády, ale každý krok nás posiluje v naší nezdolnosti. Snad jednoho krásného dne objevíme cestu ke svobodě, kdy si dovolíme ukázat naši křehkost a vydechneme. Zmatek naší v hlavě utichne a položíme jen tak hlavu na rameno někomu, kdo nás pohladí po duši. Ale do té doby některé z nás budou pokračovat a dláždit si cestu k úspěchu.

Je to vztah, nebo není? 

Není to snadné – být zamilovaný do někoho, kdo vám lásku už neopětuje. Snad každý to někdy zažil. Už nějakou dobu cítíte, že to není to, co to dříve bývalo. Cítíte, že už s vámi tráví čas jen ze soucitu, sobeckého potěšení nebo se jen bojí být bez vás. 

Nezajímají ho vaše pocity, co děláte nebo kde jste, a i přesto se vás za žádnou cenu nechce vzdát, dusí vás, manipuluje a každá snaha o komunikaci končí hádkou a výčitkami. Žijete spolu v jednom domě bez toho, abyste na sebe promluvili. 

Roky mezi sebou stavíte vysokou zeď a vy tušíte, že ji sami nezboříte. Nejde to. Ztratili jste ve vztahu svou individualitu a polevili jste ze svých základních hodnot kvůli tomu druhému. Nevíte, kdo jste, co chcete a již mnohokrát jste se zeptali sami sebe, zda vám tento vztah stojí vůbec za to.

Pokud vás váš vnitřní hlas varuje, že něco není v pořádku, neignorujte ho. Důvěřujte svému tělu a naslouchejte tomu, co vám říká. To, že váš vztah již skončil, prostě poznáte.

Zůstat ve vztahu, ve kterém jste nešťastný, odkládat pravdu a slepé přehlížení problémů vás jednoho dne naprosto zničí. Emocionálně i duševně. Stoupněte si před zrcadlo, hleďte na svůj odraz a položte si jasné otázky: „Cítím se šťastný/á?“, „Opravdu ho/ji miluji?“ 

Váháte s odpovědí? 

Možná vám právě došlo, že jste na nejlepší cestě změnit svůj život. Nejste v tom sami; podobné pocity právě prožívá spousta lidí okolo vás. Láska vypadá jinak, a vy ji teprve potkáte. 

Zamilovanost nemusí vždy nutně znamenat lásku, jak ji známe a jak nám byla vždy vyjadřována. Někdy je to jen výchozí bod pro větší pochopení vlastních emocí a hodnot. Promyslete si, co od vztahu vlastně očekáváte, a nebojte se začít od znova. Vztahy jsou o sdílení nejlepších i nejhorších momentů, zájmu, empatie a trpělivosti. Není o strachu mluvit o nejintimnějších záležitostech. Vždyť život nabízí mnoho příležitostí a nových začátků. Můžete potkat někoho, kdo bude více chápat vaše potřeby, bude vám naslouchat, bude váš nejlepší přítel i milenec a bude milovat každičký váš kousek.

Sepište si vše, co si přejete v budoucích měsících uskutečnit. Vidíte se po boku současného partnera? Možná zjistíte, že si seznam budete raději odškrtávat sami, a za rok či dva na své nové cestě životem potkáte někoho mnohem lepšího. 

Jak přežít Valentýn

Milé čtenářky,

ano, stejně jako minulý rok je to tady. Valentýn. Den, kdy si zamilované páry posílají sladké zprávy, láska je cítit ve vzduchu, partneři svým drahým polovičkám posílají květiny s čokoládou a společně se rozplývají nad svým DOKONALÝM vztahem.

Ale co my? Co my čerstvě po rozchodu a single holky?

No, možná vás napadlo, že nejlepší cestou, jak se tomuto svátku vyhnout, je se hodit doma do depresí, brečet u romantických filmů s kyblíkem zmrzliny a vylévat si vztek na toho kluka co nám zlomil srdce. I když to zní docela lákavě, dámy, co takhle zvolit trochu jinou cestu.

Víte jaká je výhoda být single? Nemusíte dělat ty neustálé kompromisy, uzpůsobovat svůj čas na úkor někoho jiného a nikdo vám už nebude vyčítat, že jste zapomněla vyprat jeho oblíbené tričko. Jakmile se přestanete omlouvat za každou vaši chybu, zjistíte, že tohle nové období může být ohromně osvobozující.

Zapomeňte na drahé restaurace se stísněnými stoly pro dva. S jediným, s kým jste teď v páru jste vy sami a svět je vaším hřištěm! Jste teď svým vlastním pánem a kdo ví, třeba vaše kamarádky jsou ve stejné situaci, tak proč si v tento den neuspořádat třeba večerní babinec? Není pochyb o lepším způsobu, jak se vymanit ze vzpomínek na svého bývalého jako večer plný horlivého smíchu u sklenice dobrého pití, v obklopení vynikajícího jídla a také ve společnosti žen, které tu jsou pro vás za každé situace. Jak se to říká? V dobrém i zlém? Tak přesně takto to my holky přece máme!

V tento den si každá z nás vzpomene na ty krásné momenty s bývalým, ptáme se sami sebe, proč to nevyšlo a hledáme chybu v nás. Možná by vám v této chvíli pomohlo si vytvořit seznam věcí, co vám za celou dobu vztahu tak lezli na nervy. Hledejte důvody, proč toho protivu nemilovat natož ztrácet čas neopětovanou láskou. Může to být překvapivě terapeutické a je to skvělý způsob, jak ze sebe dnes setřást ten smutek a dát přednost sobě a svým cílům.

A v neposlední řadě, pokud už delší dobu pokukujete po krásných šatech, skvělých botách či čokoládě, tak proč si neudělat radost. Vždyť sebe samé bychom měly mít také rády, tak proč si to dnes nepřipomenout. 

Takže milé čtenářky, ať už jste na Valentýna zrovna single, uvědomte si, že dnešek je den jako každý jiný. Ale můžeme si ho trochu zpříjemnit, takže si ho ze všech si užijte! Opravdu. Dejte si oblíbené jídlo, stravte večer s kamarádkami, pusťte si film Bez kalhot s Channingem Tatumem a pokud vás zaplaví smutek, tak ať je to ten, kdy zjistíte, že je ve filmu málo scén kluků bez trička a že máte nedostatek popcornu.

Vztahové náhražky – zbavte se jich, začnete nový život!

Nalejme si čistého vína a podívejme se pravdě do očí. Patříte i vy mezi osoby, které denně místo partnerského vztahu používají vztahové náhražky? Víte, proč vás to brzdí v rozletu? A co získáte, když situaci zvládnete překonat? Nebojte se, nejste v tom sami! 

Není nic zvláštního na tom, že hledáme lásku a přejeme si, aby to byla ta pravá. Někoho, kdo nás bude doplňovat a bude naší spřízněnou duší. Často si vytváříme o partnerech iluze, říkáme si, že jeho komplikovanou osobnost přeci můžeme změnit a toužíme po lásce, která bude hluboká a nekonečná. Urputně chceme, aby právě on byl náš rytíř ve stříbrné zbroji, přestože hluboko uvnitř sebe víme, že to tak není. Pokud ale nemáme funkční partnerský život, obracíme se k nejbližším osobám a snažíme se jim ze všech sil zavděčit. Chceme se cítit potřební a milovaní, když se tak necítíme s ním. Proto si k sobě připoutáváme své blízké, ať již jde o vlastní děti, rodiče nebo přátelé. 

Když se nám partnerský vztah začne rozpadat před očima, obracíme se k rodině a přátelům, hledáme lásku a podporu tam, kde máme jistotu, že ji dostaneme. Vytváříme si tak bublinu, kde cítíme, že nám někdo rozumí a má nás opravdu rád. To sice může chvíli fungovat, ale jen do té doby, než začne být naše přítomnost společnosti nepříjemná.

Samota, kterou cítíme, je tak nahrazena falešným pocitem užitečnosti. Začneme se intenzivněji účastnit společenských akcí, naplňujeme náš diář sedánky s přáteli, abychom se vyhnuli těm obtížným chvilkám doma a vyžadujeme neustálé potvrzení naší důležitosti. Aspoň někde chceme být středobod vesmíru. K čemu to vede? Od ostatních vyžadujeme důkazy jejich lásky a bráníme jim ve zdravém fungování a žití.

Někteří z nás nacházejí únik ve své práci. Stávají se z nás workoholici, kteří zůstávají v práci dlouho do noci, pracují i o víkendech a zahání nepříjemné myšlenky na domov ponořením do práce. Naše úspěchy v práci nám poskytují okamžitou odměnu a pocit úspěchu, který nám ve vztahu tolik chybí.

Řešení? Chybějící harmonické partnerství nahraďte aktivním životem. Nefixujte se na členy rodiny ani práci, vyhledávejte nové příležitosti. Budete se cítit dobře na výšlapu s turistickým oddílem, nebo si raději dopřejete pravidelné chvilky poezie a přednášky ve vaší knihovně?

Vztahové náhražky nevedou ke skutečnému štěstí. Osvoboďte se, začněte žít naplno! Chvíle samoty, čas pro sebe i přemýšlení, harmonie. A když si sebe sama budete opět vážit, objeví se vaše opravdová spřízněná duše.

„Miláčku, budeš se mnou bydlet?“ Brzdi holka, na tohle se musíš připravit!

Usadit se se svým milovaným pod jednu střechu. Pomyslný partnerský milník překonán! Už žádné dohady o tom, u koho budete společně trávit večery, budete mít jedno společné hnízdečko lásky, kde na sebe budete každý večer čekat s večeří a sklenicí vína. To zní jako pohádka, že? Jenže pohádky občas nejsou tak kouzelné, jak bychom si přáli. 

Společné žití s partnerem představuje přesně ten vztahový milník, kdy se pár rozhodně sdílet nejen čas a svůj prostor, ale také i své osobní věci. Už neříkáte „moje“ a „tvoje“ už je to prostě „vaše“. Mnozí partneři hovoří o představách společného usínání, každý večer o pusince na dobrou noc a probouzení se vedle milované osoby každé ráno. První společné bydlení je rovněž o procesu zařizování, vybavování a plánování, což se zdá být celkem idylické, protože na vše už jste dva a jste přeci perfektně sladění.

Nicméně, realita takového bydlení přináší nejen pocity euforie, ale i nová úskalí, kterým jste dosud nemuseli ani jeden čelit. Takové společné plánování může snadno vyvolat určité neshody. Jelikož to, co může být pro nás v této etapě zcela nové je, že se na věcech musíme společně domlouvat a co hůř - SHODNOUT. Takže není tak, překvapivé, že někteří z nás mají obavy z tohoto kroku a z toho, co může během stěhování a při společném soužití nastat.  Jednoduše není to tak idealistické, jak se na první pohled zdá, tak si několik případů společně představíme:

1.

Idealizace: Večery plné romantiky, svíček a hudby.

Realita: „Můžeš tu hudbu ztlumit? Snažím se poslouchat televizi!“

Zamysleli jste se nad tím, jak budete konečně trávit romantické večery ve dvou a bez rušení? Představovali jste si večery láskyplných rozhovorů a tancování při melodiích dojemné hudby? Tak na to můžete zapomenout. Společné večery se spíše promění v boj o dálkový ovladač, a jestli jste dnes na řadě ve výběru filmu vy nebo partner. A svíčky? Pche, vítejte v reálném světě, kde existují LED světla a případ, kdy se možná přiblížíte večeru při svíčkách nastane, když v ulici vypadne proud. Jakmile spolu začnete bydlet, smiřte se s tím, že hrozí, že dlouhým hlubokomyslným debatám zkrátka odzvonilo.

2.

Idealizace: Společné vaření v kuchyni

Realita: „V lednici nic není. Dáš si pizzu, nebo si objednáme něco jiného?“

Pokud se oba stěhujete od rodičů, kde vždy byla plná lednice, oběd i večeři jste měli navařené a teplou snídani na stole. Nyní se budete muset naučit nakupovat a vařit! Brzy si totiž uvědomíte, že jídlo se jen tak v lednici neobjeví a plnohodnotná večeře se sama neuvaří. 

3.

Idealizace: Romantické procházky pod hvězdami

Realita: „Máme plný koš. Můžeš ho jít vynést?“

Pamatujete si na ty časy, kdy jste na začátku vztahu chodili do parku na procházky nebo za svitu měsíce bok po boku kličkovali ulicemi města? Při společném bydlení mohou být takové romantické procházky prostě o tom, že jeden z vás se půjde projít k popelnici s odpadky. 

4.

Idealizace: Vytváření společného domova

Realita: „Kam jsi přesunul moje věci?“

Vytváření společného domova může být úžasný moment, pokud ale překonáte první hádku o to, kde budou stát vaše oblíbené ač kýčovité hrníčky a co nového do bytu pořídit. 

Také může být trochu frustrující, když zjistíte, že se vaše představy o zařízení bytu poněkud liší. On chce do obýváku laminát a tmavší odstíny nábytku. Naopak váš vysněný obývák je spíše v teplejších barvách se světle dřevěnou podlahou. Bohužel pokud se rozhodnete bydlet spolu, nepočítejte s tím, že poslední slovo budete mít ve všem vy. Neříkáme, že byste se měli vašich představ hned vzdát, ale hledejte s partnerem kompromisy a buďte připraveni být oba vstřícní. 

5.

Idealizace: Romantická překvapení 

Realita: „Kam jsi mi dala ponožky?“

Překvapení jsou krásná. Všechny je máme rády, ale ne vždy jsou tak romantická. Někdy jsou prostě jen o nalezení ztracené ponožky, vložení použitého nádobí rovnou do myčky místo do dřezu nebo když přijdete domů a partner splnil vaše přání a po týdnu konečně vytřel. Nicméně romantické duše ještě nevymřeli a mezi námi jsou i tací, kteří vám přinesou květiny, jen aby viděli váš úsměv, čokoládu pro zlepšení vašich dnů nebo když toho máte hodně v práci, tak i sami vyperou bez toho, aniž by bílé prádlo bylo rázem růžové. S těmi nejen, že je povinnost bydlet, ale tyto báječné chlapy se smylem pro krásná gesta si musíte jednou i vzít, dámy! 🙂

6.

Idealizace: Noci plné vášnivé lásky

Realita: „Dneska ne, miláčku, bolí mě hlava.“

Když jste byli ve fázi randění, setkávali jste se možná jen párkrát v týdnu, ale vždy to byly chvíle plné divoké vášně. Nyní, když spolu sdílíte jeden byt, pravděpodobně si všimnete, že vaše intimita klesá na intenzitě, což je zcela přirozený průběh každého vztahu. Nebojte. Mnoho párů se s tímto jevem setkává. Postelové hrátky zkrátka časem ztrácí jiskru a je důležité si to uvědomit a přizpůsobit se této nové etapě vašeho vztahu.

Přestože už nebudíte svým dováděním sousedy, otevírá se prostor pro nové formy intimity a vzájemného spojení. Nyní máte možnost objevovat nové a vzrušující způsoby, jak si užívat vzájemné blízkosti, budovat ještě hlubší pouto a objevovat, po čem oba v posteli toužíte. 

Pamatujte, že každá fáze vztahu přináší své vlastní výzvy a krásy, a právě tato proměna může vést k novým zážitkům, které mohou posílit vaše partnerské soužití.

Zkrátka, společné bydlení má své výhody a nevýhody, ale i když to není vždy procházka růžovým sadem, společné bydlení vám přinese nové zkušenosti. Romantické večerní procházky budou občas o vynesení odpadků, společné vaření o objednání pizzy, a překvapení v podobě dávno ztracených věcí. Ale během společného soužití tak budete hledat krásu v každodennosti, radost v drobných gestech a jiskru v nových formách intimity. Je to výzva, ale nebojte se nových začátků a vstupu do zcela nové etapy. Tak neváhejte!

Objímej

Potřebujeme 4 objetí denně, abychom přežili. Potřebujeme 8 objetí denně, abychom vydrželi. A potřebujeme 12 objetí, abychom rostli.

V každodenním životě každý z nás čelíme různým tlakům, ať už v pracovní sféře, osobním konfliktům nebo nás jen tíží nejistota z budoucnosti. Hledáme způsoby, jak najít útěchu a jako malé děti hledáme náruč do které bychom se schovali před příšerou ve skříni. Co kdybychom vám řekli, že klíč k duševnímu pokoji může být v něčem tak prostém, jednoduchém, a přitom krásném jako v objetí a může poskytnout útočiště i v těch nejtěžších chvílích?

Objímání není jen pouhým fyzickým kontaktem, je to podceňovaný jazyk emocí, něhy, pochopení. V každém objetí je schováno něco dočista magického. Je to laskavý dotek, který dokáže léčit rány na naší duši. Ve společném objetí odkrojíme jeden druhém kus naší síly a když se nám zdá, že svět v našich očích potemněl a cítíme kolem sebe ruch, který nejde ztišit jednoduchým otočením knoflíku, přece jen jedno vřelé objetí nám dokáže poskytnout bezpečné útočiště. Domov.

Věda nám říká, že při objímání naše tělo uvolňuje látku zvanou oxytocin, ta je známá jako „hormon štěstí“. Tato chemická reakce v našem těle nám vytváří pocit klidu a bezpečí. Objetím dáváme svému tělu a mysli signál, že je vše v pořádku, že my jsme v pořádku a přes všechno na světe jsme stále milováni. Je to moment, kdy slova jednoduše nestačí, ale dotek nám řekne vše, na čem záleží.

A není to jen o objímání druhých. Je to i o objímání sami sebe, o dávání prostoru pro své vlastní já a odměňování se za odvahu, kterou každý den tak usilovně projevujeme. Jedním dotykem se vztahy rázem stávají hlubší, svět tiší a problémy bezvýznamné. 

Takže až příště pocítíte, že svět je na vás příliš přísný, neváhejte se ponořit do náruče někoho blízkého nebo si dovolte projevit trochu lásky sami sobě. Objímání je nejen balzám pro naši mysl, ale také krásným způsobem, jak někomu nebo sobě říci: „Jsem tady pro tebe, a všechno bude v pořádku. Slibuju.“ 

Nový život s novým partnerem – co vše je rozumné obětovat?

Začátek vztahu je nádherné období, to víme každý, že? Láska a zamilovanost s námi cloumá jako zuřivý hurikán. Bez optání nám nasadí růžové brýle a povolí nám provádět blbosti, které by nás v normálním případě ani ve snu nenapadly. 

Na začátku vztahu tak často zapomeneme nastavit limity, které jsme schopni akceptovat a po roce, dvou zjistíme, že jsme někde, kam jsme se rozhodně nikdy nechtěli dostat… Co s tím?

Minule jsem se vám svěřovala se svou nerozhodností. Jít do nového vztahu nebo ne? Za těch pár dnů se toho příliš nezměnilo. Stále nevím. Tápu a váhám. 

Zároveň přitom přemýšlím o tom, co dělat, pokud tu šanci přece jenom dám. Jedno vím totiž jistě. Rozhodně bych se nerada dostala do situace, ze které jsem před pár měsíci po dlouhých letech konečně unikla…

Vztah bez obětí a kompromisů neexistuje. Kde je však jejich hranice?

Určitě jste si toho všimli také. Ať už u sebe nebo u některé ze svých přítelkyní. Jakmile se na obzoru objeví vztah, je najednou vše jinak. Kamarádi u ní ustupují do pozadí a v horším případě ji nepoznáváte ani po ostatních stránkách. Celý život poslouchala metal a najednou je zarytou hip-hoperkou. Nadávala na hospodské povaleče a najednou je sama v hospodě každý druhý den. Ve vztahu zkrátka a dobře ztrácí sama sebe. 

Ale co s tím? Nedejte se a hranice nastavte hned na začátku

V období zamilovanosti se do podobné situace dostáváme všichni. Nezáleží na tom, jestli je nám 15 nebo 40, jestli jsem žena nebo muž. Hormonům se dá poroučet jen těžko. Přesto je to možné. Pokud se připravíme včas, můžeme nastavit hranice už na začátku. Nejen svému partnerovi, ale především sobě. 

Jak na to? 

Plánování 

Růžové brýle. Motýlci v břiše. Chuť být stále s naším novým objevem. To jsou snad nejtypičtější příznaky čerstvé zamilovanosti. Naše zájmy najednou upadají do pozadí.

Je to těžké, ale plánujte! Ať už máte ráda psaní, vyšívání nebo třeba počítačové hry, každý týden si na svůj koníček vymezte dostatek času. Nová láska vám neuteče. Rozhodně ne, pokud je tou pravou. 

Podpora přátel a rodiny

Stejně tak si vymezte dostatek času i na své kamarády. Samozřejmě, partner je potenciálně tím nejlepším kamarádem, ale v životě budeme potřebovat i ostatní. A oni nás. Važte si jich. Neodsouvejte je stranou jen kvůli krátkému poblouznění. Časem vás z toho čeká jen mrzení. To samé se samozřejmě týká i vaší rodiny.

Držte se svých zájmů

Poslední bod těsně souvisí se dvěma předchozími. Nelíbí se vašemu objevu některý z vašich zájmů? Mnoho lidí má v takovou chvíli tendenci na ně pohlížet také negativně. 

STOP! 

Ať už vás baví cokoliv, pokud vám to objev vymlouvá, jedná se o velkou rudou stopku. Nevzdávejte se svých zájmů. A rovnou UTEČTE!

Druhá strana vztahové mince

Přesto je investice do nového vztahu potřeba. Citová i časová. Však k čemu by nám byl, kdybychom si všichni hráli jen na svém písečku a odmítali proniknout do světa toho druhého? Zapojujte ho do svých zájmů (ale na dámskou jízdu s vámi nemusí) a na oplátku se nechte zapojit do těch jeho.

Buďte však opatrná. 

Nezapomínejte na své záliby a nenechte se do jeho světa vtáhnout na 100 %. Pak totiž jen ztratíte sama sebe a v nejhorším se na partnerovi stanete závislá.

A to je začátek konce

Kouzlo Vánoc bez stresu

Ach ty Vánoce, to nejkrásnější a zároveň nejnáročnějších období v roce, je opět tady. Z každé reklamy na nás vykukují třpytící se ozdoby, z repráků zní tóny vánočních koled a na každém rohu voní vánoční cukroví. Kouzelné, že? Často se ale můžeme díky těmto vjemům dostat i do spirály stresu. Začne na nás dopad nedostatek času a do běžného chodu domácnosti se musí najednou zapasovat  příprava, výběr dárků, výzdoba, pečení cukroví a úklid, vánoční besídky dětí a večírky s kolegy.

Navíc, když vidíme na sociálních sítích, jak už naše oblíbené blogerky, celebrity či kamarádky mají od poloviny listopadu krásně načančané domy, v oknech vánoční světýlka a na stole už adventní věnce. Máme pocit, že nestíháme, že je toho na nás příliš a že nejsme taky tak perfektní. 

Vánoce by přitom měly být svátkem klidu a pohody. Časem, který trávíme s našimi nejbližšími.

Je důležité si uvědomit, že svátky nejsou o dokonalosti. A to co vidíme u jiných na sociálních sítích, nemusí být vždy realitou. Proto se jimi nenechme ovlivnit a vytváření té správné atmosféry a klidu nechme na nás samotných. Naše chování se odráží na našich vztazích s rodinou. 

Pro zajištění harmonie v celé rodině máme pro vás několik tipů, jak si užít vánoční čas bez zbytečného shonu, zachovat si sváteční náladu a rady na dárky pro každého člena rodiny.

1.    Plánování s rozumem

Než se pustíte do zběsilých nákupů a příprav, udělejte si jasný plán, co nutně musíte do Štědrého dne stihnout. Takovým časově a psychicky náročným oříškem je vánoční výzdoba. Jak na ní ale vyzrát? Nebojte se jednoduchosti. Méně může být někdy více, a to platí i pro dekoraci domu. Zvolte pár klíčových prvků, které se vám opravdu líbí, a které dokážou vytvořit vánoční atmosféru. Jednoduchý vavřínový věnec na dveře, stříbrné svícny na stole nebo zářivá hvězda v okně mohou být velice efektivní a originální výzdobou.

2.    Nenechte se stresovat dárky

Dárky jsou krásným projevem lásky a o naslouchání potřebám druhých. Zamyslete se nad tím, co by udělalo konkrétním lidem radost a co by pravdu potřebovali. Také si vytvořte seznam nejbližších, které chcete obdarovat. To nejenže pomůže udržet přehled, ale také umožní efektivněji nakupovat. Zároveň to minimalizuje riziko, že na někoho ve své rodině zapomenete.

Naše tipy pro každého člena rodiny:

·      Pro manžela, brášku nebo dědečka

Výběr ideálního vánočního dárku pro mužské členy může být nadlidský úkol, ale pokud mají rádi elektroniku, máte spoustu možností, které zaručeně oslní. Například pro milovníky hudby jsou sluchátka s potlačením hluku či reproduktory s Bluetooth připojením tím pravým dárkem. Umožní jim plně se ponořit do oblíbených skladeb a připadat si jako na opravdovém koncertě oblíbené kapely. Nebo pokud ocení lahodné chvíle se sklenicí kvalitní lihoviny, tak pro nadšence silnějšího pití může být skvělým dárkem kvalitní láhev whisky nebo ginu. 

·      Pro maminku, kamarádku, babičku či ségru

S blížícím se vánočním obdobím, přichází i otázky všech otázek: Jaké dárky vybrat pro maminky, babičky, sestru či kamarádku? Pokud je vaše babička či maminka milovnice bylinek, není nic lepšího než balíček kvalitních bylinkových čajů.

Dopřejte jim chvíle relaxu s každým lahodným usrknutím nebo pro radost a uvolnění nabídněte mastičku s bylinnými výtažky. Levandule pro uklidnění a eukalyptus pro osvěžení – tyto produkty jsou balzámem nejen pro tělo, ale i pro duši. Vybrat také můžete kosmetický set od značky, kterou vaše sestra či kamarádka ocení. Může to být sada s oblíbenými produkty pro péči o pleť či luxusní vůni.

·      Pro naše nejmenší

Vánoce jsou pro děti obdobím kouzel a splněných přání, a co může být lepšího než jim darovat něco, co je nejen potěší, ale také podpoří jejich zvídavost? Zábava a vzdělání mohou jít ruku v ruce. Vhodně vybrané dárky mohou podpořit dětskou kreativitu a rozvíjet dovednosti. Naším tipem jsou stavebnice či deskové hry, které mohou hrát s vámi, s kamarády, s babi nebo dědou. Společně si tak užijete hodiny nekončící zábavy. Navíc když vyberete hru kooperační, nemusíte se bát o sourozenecké rozepře, ale naopak podpoříte v dětech spolupráci.

Ponořte také děti do světa příběhů, představivosti a dobrodružství. Krásně ilustrované obrázky a krátké poutavé příběhy mohou být ideálním dárkem pro malé předškoláky. A pokud máte doma zvědavého školáka, co takhle příběhy, se kterými se dokáže ztotožnit a budou pro něho inspirací? Díky knížkám může dítě, v jakémkoliv věku, rozvíjet nejen čtenářské dovednosti, ale také svou fantazii.

Ale co zaručeně potěší každého rodiče, prarodiče či tetu se strýcem? No přeci když budou mít rodinu celý rok hezky na očích. Zkuste zašmátrat v rodinném albu a obdarujte je originálním hrníčkem, skleničkou, dekou či polštářem s vašimi podobiznami.

3.    Důraz na společné okamžiky

Pečení perníčků, společné sledování oblíbených vánočních filmů nebo stavba sněhuláka před domem může být významnější než jakýkoliv dar. Prožívání vánoční atmosféry by mělo být především příjemné a láskyplné, a nemělo by se stát nemilou povinností. Nenuťte se do všech vánočních tradic jen proto, že byste měli. Vyberte jen pár, které si opravdu užijete celá rodina a udělají vám radost. Každá rodina je zkrátka jiná a nepotřebujete se snažit o dokonale vyšperkované Vánoce, ale o ty, na které budete další rok s láskou vzpomínat u šálku horké čokolády. 

4.    Buďte k sobě laskaví

Ano, Vánoce jsou trochu stres, ano, je toho moc, ale zkuste to letos brát v klidu. Odpusťte si, když vám něco nevyjde podle plánu, a buďte k sobě a svým blízkým laskaví. Vánoce jsou přece časem lásky a porozumění, ne o předhánění, kdo má více druhů cukroví nebo kdo má vyzdobený celý dům od střechy až po verandu.

Snažte si užít každý okamžik a připomenout si, že Vánoce jsou víc o lásce než o stresu. A ať už trávíte svátky s rodinou, přáteli nebo sami, mějte je plné smíchu, radosti a hlavně pohody.

Tak dlouho sama, až jsem si zvykla…

Láska. Jo. Tu znám. Je to taková ta mrcha, co bolí. Stojí vlastně za to? Po nějakém tom čase pohodového singl života už vlastně ani nevím… 

Mám jít do vztahu s panem Dokonalým? Mám se sama tak skvěle, ale co když už se nikdy nikdo podobný neobjeví? Ptala jsem se sama sebe.

Na počátku byla… láska? Možná. Ani nevím. Adam a Eva. Had, jablko a sex. No znáte to. Ať už svět vznikl jakkoliv, minimálně bez toho sexu bychom tu nikdo nic nečetli. Ale hrála tam ze začátku roli i ta chemická reakce, kterou se inspirují umělci a lidé pro ni páchají jednu šílenost za druhou? Pravděpodobně.

Rozhodně tomu tak bylo na začátku mého vztahového života…

Zaláskované životní začátky

Puberta. Kolem těch dvanácti přišla první nešťastná láska a kolem šestnácti přišel první vztah. „Ten jediný a nejlepší na světě, který bude trvat do konce života. A jestli ne, tak to nepřežiju!“ Samozřejmě první rozchod jsem, jako většina z nás, přežila. A potom i několik dalších. Vztah střídal vztah, aniž bych si mezi nimi dala tolik potřebný odstup. 

Ale pak najednou přišlo prázdno. 

Můj poslední vztah neskončil v dobrém ani ve špatném. Skončil divně a o dobré čtyři roky později, než skončit měl. A pak to prázdno.

Samota…

Chci vlastně další vztah?

Ve vztahu jsem byla od svých patnácti do osmadvaceti let. Nedovedla jsem si to představit jinak. Samota se zdála ze začátku trochu zvláštní. Už v prvních chvílích jsem však začala pociťovat cosi jiného. Jakousi…

Svobodu. 

Samostatnost a nezávislost. Konečně jsem poznala život, ve kterém jsem se musela ohlížet pouze sama na sebe. Mohla jsem se vydat na cestu kolem světa a neohlížet se na to, že z toho partner neskáče nadšením. Mohla jsem cokoliv.

Jasně, udělala jsem sem tam nějakou tu chybu, ale každá zranila pouze mě samotnou. Ulevilo se mi. Občas nastal stres z toho, jak všechno zaplatím. Ale ten byl vedle stresu z toho, „jestli se náhodou nezlobí“ byl příjemným zpestřením. Začala jsem se sama sebe ptát, chci vlastně další vztah a opět se přizpůsobovat potřebám druhého? 

„Pan Božský“ na obzoru

Jenže pak to přišlo. Objevil se „pan Božský“. Takový ten chlap, o kterém každá sní, jen o tom vlastně ani neví. Stalo se to samo. Jak jinak. Ona se ta spřízněná duše skutečně objeví, když o ní stojíte nejméně. Samota pro mě byla vykoupením. Užívala jsem si každou minutu svého singl života, ale mám poslat pryč dokonalého chlapa…? Je mi třicet a dneska si rozhodně dovedu představit být sama dalších třicet let. Ale nebyla by to škoda, poslat ho k vodě? Jak často se někdo podobný objeví?

Stojím na místě a váhám. Bojím se. Bojím se pustit ho k vodě a bojím se do toho jít. Ať už je sebedokonalejším, moc dobře vím, co všechno vztah obnáší. Kompromisy. Bolest. Sdílení.

Co myslíte, mám do toho jít…?

Pokračování příště.

Novodobí Superhrdinové

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč nás filmy o superhrdinech tak silně fascinují? Vraťme se zpět do časů, kdy jsme sedávali u televize a sledovali kreslené seriály o nekonečných bitvách mezi dobrem a zlem. Sledovali jsme neobyčejné hrdiny s neohroženým srdcem, kteří se nezaleknou ani té nejtěžší zkoušky a bojí se pouze toho, že by ve svém poslání selhali. A proč se tito hrdinové stávají našimi oblíbenci?

Jsou to nesmrtelní bojovníci, kteří se vzdávají všeho, aby pomohli a ochránili jiné. Jsou symbolem naděje, kterou v našem životě plným starostí tak moc potřebujeme. Jsme obklopeni každodenními strašáky a toužíme po jejich výjimečnosti, lačníme po schopnosti vyřešit každý problém, zachránit někomu život či jen pomoct ho obrátit k lepšímu.

A co víc, tyto postavy nám dávají inspiraci. Inspirovali nás k víře v sebe samého, k odvaze postavit se vlastním démonům a bojovat za to, co je správné. Jsou to vzory, které nám ukazují, že když se snažíme a dáváme vše, můžeme dosáhnout věcí, které se zdají být mimo naše možnosti.

 A jak se to vlastně může prolínat s naším skutečným světem? Možná nemáme schopnost létat, nepohybujeme se rychlostí světla či nejsme obdařeni nadpozemskou silou. Ale každý z nás může být hrdinou ve svém vlastním příběhu či někoho dalšího. Dobročinnost, malé ale přitom dobré skutky, jsou to, co můžeme uplatnit každý den. Každých pár vteřin někdo bojuje o život a jediné co potřebuje je infuze s krví. A právě tady přichází naše chvíle se aspoň na malou chvilku stát něčí superhrdinou. Právě díky dárcům je zachráněno nespočet životů, příběhy se opět blíží k happyendu a do světa vstupuje ta opojná naděje. Dárci jsou skuteční superhrdinové, kteří bez nároku na uznání nebo slávu pomáhají.

Je to jednoduché. Nepotřebujeme mít speciální moc, oblečení s velkým logem uprostřed hrudi ani chrabře vlající plášť abychom byli superhrdiny. Každý, kdo se rozhodne darovat krev, se stává hrdinou. Stačí se jen odhodlat, zaregistrovat se a navštívit jedno z odběrových míst, které Cara Plasma nabízí. Ale není to jen prosté vyplněné formuláře a odběru. Je to důkaz laskavosti a obětavosti.

Takže přemýšlejte, každý den jsou kolem nás neohrožení hrdinové. Nejsou to ale postavy z komiksů, které nosí plášť a masku. Jsou to obyčejní lidé, kteří vstávají každé ráno z postele, jen aby udělali něco dobrého. Srdečného. Dárci krve jsou ti superhrdinové v našem světě, jejichž činy nejsou nijak méněcenné než skutky ikonických superhrdinů, jelikož každý darovaný mililitr krve může někoho zachránit na hranici mezi životem a smrtí.

„Mám pro tebe chlapa!“ Necháte se „dohodit“?

Dohazování je věčné téma. Na jednu stranu vypadá možnost potkat někoho nového lákavě, na druhou vás však děsí všechny ty rádoby vtipné historky vašich přátel, kdy tenhle způsob seznámení moc dobře nedopadl. Jak se tedy rozhodnout? Jděte na to od lesa a dohazovače nejdříve pořádně vyzpovídejte.

Než si domluvíte rande, zjistěte, jaká je situace

V první řadě zjistěte, proč je vlastně ten svobodný kamarád dohazován právě vám. Všechny odpovědi typu „no, ty jsi sama, on je sám“ by vás měly upozornit na blížící se nebezpečí. Pokud je totiž to, že jste single, jediná věc, kterou máte společnou, hrozí vysoké riziko, že rande dopadne fiaskem.

Určitě se vyptejte také na jeho zájmy a koníčky. Uděláte si alespoň přibližnou představu o tom, co ho baví a budete mít pár záchranných témat, kdyby vám na prvním rande docházela řeč.

Samozřejmě musíte také alespoň zhruba tušit, jak potenciální princ na bílém koni (alespoň podle vašich kamarádů) vypadá. Nechte si popsat všechny detaily anebo ještě lépe nahlédněte na některou ze sociálních sítí. 

Na dlouhé dopisování zapomeňte

V případě, že dohazovač byl přehnaně aktivní a dal někomu ze svých kamarádů vaše číslo, nezdržujte se dlouhým psaním zpráv. Pokud se s někým neznáte, je mnohem vyšší riziko, že některé jeho zprávy nepochopíte. Stačí vynechat smajlíka a původně milý vtípek může vyznít skoro jako urážka. Čím dřív si proto domluvíte schůzku, tím líp. Pokud nepřeskočí jiskra, může vás alespoň těšit, že jste neztrácela čas se zbytečným vypisováním.

A jak to máte s dohazováním vy? Má u vás zelenou, nebo se mu vyhýbáte jako čert kříži? Tak či tak, určitě nám napište do komentářů, co si o tomto způsobu seznamování myslíte a jaké jsou vaše zkušenosti.

7 základních pravidel, jak zpomalit a víc si užívat života

V dnešní moderní době je ironií, že i když neustále využíváme různé druhy technologií, které nám slibují úsporu času, využíváme ho k tomu, abychom dělali stále více věcí. Náš život je proto uspěchanější a hektičtější než kdy jindy.
Zkrátka neustále nevíme, kde nám hlava stojí.

Život nám protéká mezi prsty rychleji, než si ho dokážeme plnými doušky vychutnat. Nicméně pokud však chceme, nemusí to tak být! Pojďme společně říci ne hektickému stylu a zpomalit, abychom si aspoň trochu ten život užili.

Život v pomalejším tempu znamená udělat si trochu času na to příjemně líné ráno, kdy si v klidu vysrkneme šálek dobré kávy a pochutnáme na snídani místo zběsilého chvátání do práce. Znamená to věnovat čas věcem, které si užíváme, že je děláme, skutečně se soustředit na kohokoliv a kým mluvíme nebo trávíme společný čas – nemysleme neustále na pracovní/osobní povinnosti a otravné e-maily, které nám blikají ve schránce a čekají na vyřízení.

Zpomalení je naše vědomá volba ale ne vždy snadná. A pokud už se na tuto nelehkou výpravu vydáte, na konci na vás čeká skutečný pocit úlevy, shodíte ze svých ramen napětí, a oceníte, jak život může být vlastně krásný, když se nemusíte nikam a za ničím nepřetržitě hnát. A jak na to? Zkuste těchto pár jednoduchých pravidel:

  1. Někdy méně je více

Je těžké zpomalit, když se neustále snažíte dělat milion věcí. Pamatujte, že den nemá nekonečno hodin, ušetří vás to zbytečného stresu. Zkuste toho dělat méně. Soustřeďte se na to, co je opravdu důležité, co je skutečně potřeba udělat hned teď. Zbytek nechte být. Udělejte si prostor mezi povinnostmi a schůzkami pro volnější tempo.

  1. Buďte přítomni

Nestačí jen zpomalit – věnujte svou pozornost, tomu co právě děláte. To znamená, že když se přistihnete, že přemýšlíte o něčem, co musíte udělat. Nebo o něčem, co se již stalo či co se teprve může stát… udělejte krok zpět a jemně se vraťte do přítomného okamžiku. Zkuste se soustředit na to, co se právě okolo vás děje - na to, co zrovna děláte, co se odehrává ve vašem prostředí, kde se zrovna nacházíte, na ostatní kolegy a věci kolem vás. Chce to cvik, ale časem vám to půjde.

  1. Odpojte se

Nemusíte být neustále online a ve spojení se všemi. Pokud s sebou na každém kroku nosíte telefon nebo jiné mobilní zařízení, je skvělé ho jednou začas úplně vypnout. Ještě lépe, naučte se tyto zařízení třeba o víkendu zavřít do šuplíku a otevřít ho až v neděli. Pokud většinu dní pracujete na počítači, občas ho také zaklapněte, abyste dali příležitost se soustředit i na jiné věci. Na věci, co vám dělají radost. Můžete to být cokoliv – malování, sport, zahradničení, vaření. Stačí jen zapátrat ve vaší mysli. 

Kvůli tomu, že jsme neustále aktivní na těchto zařízeních, se nepřetržitě vystavujeme stresu. Jsme vydáni na milost i nemilost požadavkům ostatních. Není lehké zpomalit, když dennodenně kontrolujeme nová a nová upozornění kde se co děje nebo přicházející zprávy.

  1. Zaměřte se na své blízké

Stává se vám, že trávíte čas s přáteli, rodinou nebo se jen setkáváte s kolegy, ale ve skutečnosti jste duchem nepřítomní? Mluvíte s nimi, ale rozptyluje vás ta blikající kontrolka v hlavě, že nemáte vyžehleno, neuvařili jste, neodepsali jste na e-mail dodavateli či nenakoupili dětem pastelky do školy. Posloucháte ostatní, ale pravdou je, že přemýšlíte o sobě a o tom, co zrovna vy máte na srdci. Nikdo z nás není imunní vůči požadavkům okolního světa, ale s úsilím můžeme na malou chvilku vnější svět vypnout a užít si přítomného okamžiku s osobou, se kterou právě jsme.

To znamená, že jen trocha času stráveného s rodinou a přáteli může znamenat mnohem efektivnější využití vašeho času. Znamená to, že jste opravdu napojeni na lidi, nasloucháte jim, jaké mají starosti bez toho, abyste mysleli na ty své, mluvíte a užíváte si čas s nimi.

  1. Využijte čas v přírodu

Mnozí z nás jsou většinu času zavření ve svých domovech, kancelářích a v autech a jen zřídka máme příležitost jít ven na čerstvý vzduch. Udělejte si čas, aspoň 30 minut. Vyjděte ven a jen pozorujte přírodu. Jak ptáci hnízdí v korunách stromů, jak větve do sebe díky větru narážejí, jak vám sluneční paprsky hřejí tváře. Zhluboka se nadechněte a užívejte si klid.

Cvičte venku, když můžete, zajděte na procházku, jděte běhat nebo si najděte jiné venkovní aktivity. Vnímejte, jaké máte přitom pocity. Zkuste to zařadit do svého života. 

  1. Jeden úkol

Opak multitaskingu (práce na více úkolech najednou). Soustřeďte se vždy jen na jednu věc. Když pocítíte nutkání přejít na jiné úkoly bez ukončení toho předchozího, zastavte se, nadechněte se a udělejte krok vzad.

  1. Dýchejte

Když zjistíte, že nasazujete rychlejší tempo a jste ve stresu, zastavte a velmi zhluboka se nadechněte. Zkuste tři hluboké nádechy a výdechy. Vnímejte, jak vzduch prochází vaším tělem, a vnímejte, jak stres opět odchází. Plně se soustřeďte na každý nádech a na to, jak vás vrací do přítomného okamžiku.

Zpomalte. Nic vám neuteče. Nebojte se povolit pomyslné otěže a dovolte si i na malou chvíli zastavit, nadechnout a podívat se na svět. 

Uvědomíte si, jak je život křehký a času nedostatek. Využijte aspoň třetinu vašeho času na věci, které vás obohacují a dělají vám radost. Stýkejte se s blízkými a buďte tu pro ně, stejně jako oni jsou tady pro vás.

Průvodce pro odvážlivce: Jak bydlet s tchýní a zůstat při smyslech

Uznáváme, že titulek zní trochu jako návod na přežití v divočině nebo rovnou jak přežít apokalypsu, ale pokud jste se někdy ocitli v situaci, kdy jste z nějakého důvodu museli sdílet střechu se svou (milovanou) tchýní, asi víte, jaké dobrodružství to je. 

Ale koneckonců, pokud například rekonstruujete váš příbytek, je bydlení u tchýně a tchána jednou z mála možností několikaměsíční záchrany před bydlením pod mostem. Pojďme se společně podívat na to, jak přežít takové bydlení a zachovat si aspoň kousek zdravého rozumu a harmonii ve vztahu.

Bydlení s tchýní může být výzvou sama o sobě, ale co teprve, když se přidá ke všemu ještě rekonstrukce vašeho domova? To je teprve dvojitá dávka adrenalinu! Přemýšlíte, jak přežít tuto horskou dráhu bez nervového zhroucení? Zde máme několik tipů:

Dravou zvěř nevycvičíte!

Zásadní je mít v (její!) domácnosti jasná pravidla. Stejně jako když vymezujete jasné hranice svému čtyřnohému miláčkovi. Ten také ví, kam smí nebo co si může dovolit. Samozřejmě víme, že vaše tchýně není žádný chlupatý mazlíček, i když se to někdy tak může zdát. Ona ví nejlépe, jak uvařit rajskou, jak vyžehlit košili, jak položit koberec či jak naučit vnuka číst. Má přece více zkušeností, umí vše lépe a vy jste ti, kteří se mají ještě co učit! 

Za nás tedy platí jasné pravidlo číslo jedna pro přežití: tchýni si nikdy nezkoušejte vycvičit. Funguje to zkrátka na principu „starého psa novým kouskům nenaučíte“.

Kde byste byl/a bez rodiny, přeci!

Jakékoli dlouhodobé bydlení vyžaduje pravidelnou údržbu. A bydlení s tchýní je sice výzva pro silné, ale také je to příležitost k posílení vztahů ve vaší rodině. Snažte se najít společné aktivity, které mohou podpořit pouto mezi vámi, vaším partnerem a dětmi. Naplánujte si společné výlety, rodinné večery nebo hry, které vám pomohou nahnat plusové body u maminky partnera. Odvedete tím pozornost od už tak stresujícího bydlení s rodiči.

Tchýně ví všechno nejlíp

Když se rozhodnete pro rekonstrukci vašeho příbytku, je klíčové mít jasný plán. Nemůžete být v jeden čas na třech místech zároveň. Někdo musí zajít na úřad, zároveň odvézt děti do školy a ve stejný čas řešit s designerem interiér vaší nové kuchyně. Sedněte si se svou tchýní a společně si projděte vaše plány a nápady pro váš nový domov. Možná budete mile překvapeni tím, jak usilovně vám tchýně bude chtít pomoct a jaký skvělý tým s ní jste. A kdo ví, možná i zjistíte, že vaše tchýně má výborný vkus. 😉

S humorem jde všechno líp

Smích je vždy ten nejlepší lék. Neberte vše příliš vážně. Ke všem komplikacím a nepříjemnostem, ať už s tchýní či které rekonstrukce může přinést, přistupujte s humorem. Udržíte tak dobrou atmosféru v domácnosti. 

Útěk do vlastního světa

Nikdy nezapomínejte na svůj vlastní prostor. Každý z nás si čas od času potřebuje odpočinout a vypustit páru. Taková rekonstrukce může být stresující pro všechny zúčastněné. Najděte si místo, kam můžete utéct od práce, tchýně a stavebního ruchu. Klidně si dopřejte wellness víkend s partnerkou / partnerem, kde na vás čeká trocha klidu a kde vám nikdo nevykecá díru do hlavy.

Láska vždy zvítězí

Nakonec, nezapomeňte, proč jste se do společného bydlení s rodiči pustili. Láska k partnerovi a touha mít krásný a nový domov by měly být vaším hnacím motorem. S tchýní to přece zvládnete levou zadní!

Bydlení s tchýní během náročné rekonstrukce nemusí být nutně noční můrou. S trochou trpělivosti a humorem můžete přežít pobyt, a dokonce z toho vytěžit maximum! Nestíháte vyzvednout děti ze školky? Žádný strach, babička je vyzvedne. Neuvařila jste? Ále, babička ty hladové krky nenechá hladovět a co, že jste nevysála, ona je s luxem přece nejlepší kamarád. I když se zdá, že tato kombinace může být přilévání vody do ohně, snažte si udržet klidnou mysl a dobrou náladu. Jak se říká, co nás nezabije, to nás posílí.

Takže vezměte nucené bydlení pod jednou střechou jako výzvu, která vás může s vaší tchýní sblížit a až budou všechny stavební práce hotovy, budete zpětně vzpomínat na toto bláznivé období se spoustou historek, kterým se možná později budete jen smát.

Příručka randění

Znáte to, první schůzka vám může vždy přijít trochu stresující. Srdce vám buší jako o život, dlaně máte zpocené, a na tvářích se objevují červené ruměnce. Ocitáte se na prahu něčeho nového a vzrušujícího. Je to okamžik, kdy se setkáte se svým vyvoleným a společně začínáte psát první kapitolu vašeho příběhu. Ale jak úspěšně začít tuhle kapitolu?

Nevíte? Připravili jsme si pro vás jednoduchého průvodce ve světě randění, který vám pomůže nejen zazářit na první schůzce, ale cítit se i sebejistě. A to ať už jdete na schůzku s novým či stávajícím partnerem. 

Vzhled je nepochybně jednou z prvních věcí, které si lidé na sobě a druhých všímají. Ať už jste muž či žena, vaše vnější já hraje klíčovou roli v tom, jak na vás může partner reagovat a jak se vy sami ve své kůži cítíte. Ačkoliv byste se v ideálním světě měly soustředit na tu vnitřní krásu a kvality, vzhled je stále důležitým aspektem našeho života. Nejde jen o to, jak vypadáte, ale také o tom, jak se cítíte a jaký dojem na ostatní uděláte. 

Možná teď sedíte a ptáte se sami sebe: 'Je opravdu vzhled tak důležitý?' Pokud jste žena, jistě víte, že vkusné oblečení a líčení mohou dodat sebevědomí a ozvláštnit celkový dojem. Ale co kluci? Pro ně by vzhled mohl být stejně důležitý?

Tak se pojďte společně s námi zamyslet nad tím, jaký vliv má vzhled na randění a co by mohlo být klíčem k úspěchu.

Vsaďte na přirozený vzhled

Pro první rande doporučujeme zvolit přirozený make-up. Make-up může hrát klíčovou roli v tom, jak se budete cítit a vypadat. Je naprosto jasné, že chcete být přirozeně krásné a cítit se sebevědomě, takže lehký a jemný vzhled je jasnou volbou.

Na oči zvolte přírodní odstíny, které podtrhnou vaše oči, ale nebudou příliš výrazné a trocha řasenky dodá vašemu pohledu rozmarnost.

A co na rty? Nude, matné rtěnky nebo balzám na rty jsou skvělou volbou. Důležité je, aby se rtěnka nerozmazala, nebránila v konverzaci nebo dokonce v líbání?

Hydratujte pokožku

Základním kamenem pro zářivou pleť je hydratace. Když naše pleť není dostatečně vyživená, může promítat známky únavy, vrásek a suchých míst. Kyselina hyaluronová je známá svou schopností vázat vodu a přirozeně se nachází v naší pokožce, ale s přibývajícím věkem její hladina zkrátka klesá. Když jí zařadíte do vaší pečující rutiny, pomůže pokožku hydratovat a dodat jí plnost a mladiství vzhled. Můžete zvolit například  hydratační krém nebo sérum s touto superingrediencí. 

Co na sebe?

První rande nemusí nutně znamenat zběsilý hon za novým oblečením. Často je lepší zůstat věrní svému vlastnímu šatníku a zvolit oblečení, ve kterém se cítíte dobře a sami sebou. Vyberte proto outfit, který k vám pasuje a odráží váš osobní styl. Ať už se jedná o společenské kalhoty, džíny, šaty či sukni s halenkou. Tím zaručeně budete působit přirozeněji, což se poté pozitivně promítne v očích partnera.

A pokud jste na prvním rande nervózní a obáváte se těžkých nohou při dlouhém sezení v kině či divadle, mohou kompresní punčocháče být skvělým pomocníkem. Tyto speciální punčochy pomáhají zlepšit cirkulaci krve v nohách a snižují tak riziko nateklých nohou. Navíc vám mohou dodat pocit většího pohodlí, což na prvním rande každý z vás uvítá!

Sebevědomí je nejdůležitější!

Nakonec si pamatujte, že sebevědomí je nejdůležitější „make-up“ na první schůzce. Bez ohledu na tom, co máte na sobě či jak vypadáte. Pokud se cítíte sebevědomě, a hlavně ve své kůži, budete na rande jednoznačně zářit! Takže usmívejte se a buďte sami sebou, to je to, co vás udělá nejkrásnější.

První dojem je klíčový, avšak v první řadě je důležité zůstat sami sebou. Ale s trochou péče, upraveným vzhledem, perfektně vybraným outfitem, a především pozitivním přístupem jednoznačně zabodujete! To, co váš partner na první pohled udiví, vytvoří základní obrázek o vás, ale nezapomeňte, že první rande by mělo být hlavně o vzájemném poznávání. Hezký vzhled je jen ta dokonalá třešnička na dortu.

Takže, ať už jste na první schůzce sebevíc nervózní, bavte se a nechte se unášet touhou poznat toho druhého.

Zralé, moudré a stále přitažlivé

Život je jako víno, čím starší, tím lepší! To samé platí i pro nás ženy. Ale když překročíme hranici čtyřicítky, dopouštíme se různých chyb, které nás okrádají o krásu. Někdy se zkrátka soustředíme na péči o naše blízké až zapomínáme na sebe. S přibývajícím věkem se objevují nepatrné fyzické změny. Vrásky, pigmentové skvrny či první šedivý vlas. A pravdou však je, že největší chybou, které se dopouštíme je, že zkrátka neumíme rozkvést. 

Vrásky jsou naprosto přirozeným jevem, který s přibývajícím věkem přichází. S tím se musíme každá smířit. A ačkoliv nás tyto nečekané nedokonalosti zrovna dvakrát netěší, existují způsoby, jak jim předcházet. 

S vhodným přístupem může být žena přitažlivá v každém věku, pokud si sama uvědomí, že už ji není dávno dvacet a naučí se o sebe správně pečovat. Takže, co můžete udělat, abyste se i vy zařadili mezi tu skupinu žen, kterým věk na kráse přidává?

Pečujte o sebe a svojí pleť

Ženy s mastnější pletí trápí i v pokročilém věku pupínky, naopak pro ty se suchou pokožkou se vrásky stávají krutou realitou. Nezoufejte, však pro každý typ pleti existuje správný anti-age krém či sérum, který může být důstojným a úspěšným pomocníkem při boji proti stárnutí. 

Věnujte pár minut samy sobě. Je to podstatné, abyste nejen vypadaly skvěle, ale také se tak i cítily. Vytvořte si svůj každodenní rituál a rozmazlujte se. 

Elasticita naší pleti s věkem klesá, proto začínejte jednat co nejdříve. Klíčem k tomu je zdravý životní styl a používání vhodných denních a nočních krémů. Tyto krémy nejen hydratují ale i tonizují pleť a obsahují složky, které dokážou naši pokožku regenerovat. Nezapomínejte ani na hydrataci celého těla pomocí tělových mlék. Ty pomohou udržet vaši kůži pružnou a krásnou. Také není na škodu si občas dopřát peeling či pleťovou masku.

Probuďte endorfiny

Nezapomínejte na pravidelný pohyb. Vaše tělo ho nyní potřebuje více než kdy jindy. I přes věkem způsobené obtíže, jako jsou bolesti zad či kloubů, má mírná fyzická aktivita mnoho výhod.

Není nutné se hnát do náročných tréninků. Stačí pravidelné procházky, jízda na kole, péče o vaši zahradu nebo třeba ranní jóga. Odměna za pravidelný pohyb bude nejen zpevněné tělo, ale také lepší kondice a veselejší nálada.

Doplňky stravy

Opakování je matka moudrosti. Stárnutí je přirozenou součástí života, ale moudří z nás hledají způsoby, jak tento proces co nejefektivněji zpomalit a udržet si vitalitu co nejdéle. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak podpořit přirozené stárnutí, jsou vhodné doplňky stravy:

Stárnutí je nevyhnutelné, ale krásné můžeme být stále. I když stárnutí přináší drobné změny, můžeme zůstat krásné, sebevědomé a zdravé, pokud budeme o sebe pečovat. Péče o pleť, pravidelný pohyb a vhodné doplňky stravy mohou být našimi spojenci v boji proti stárnutí. Vrásky jsou přirozené, ale můžeme jim předcházet správnou péčí o pleť. Vytvořte si rozmazlující rituály, včetně hydratace a používání vhodných přípravků. Nezapomínejte na pohyb – pravidelné cvičení může zlepšit vaši kondici i náladu a budete se cítit fit. Na konec zvažte správné doplňky stravy, jako je kyselina hyaluronová, omega 3, které podporují zdravou pokožku, srdce, a celkovou vitalitu. 

Stárnutí nám jen může připadat jako konec světa, ale můžeme ho prožít s grácií a elegancí.